03 októbra 2018

Dno

skáčeme z útesu
bozky chutia ako gin
namiesto vzduchu dym
ešte chvíľu vydrž kým
narazíme na dno
našich duší
aj keď každý z nás
tuší, že príde mráz
a ukradne nám úsmevy
a kam sme to dospeli
budeme sa pýtať
zatiaľ môžme splývať
splývať spolu v jedno
kým ďaleko je svetlo
a blízko je rozkoš
dnes obavy odlož
rozplyňme sa v daždi
tak to robí každý
hovoríme sami sebe
kým ťa beriem nahú
k sebe, sa tlačíme
no nič necítime
teda až do chvíle
kým to neskončíme
pri sebe ležíme
márne sa snažíme
nájsť súlad duší
a v mysliach hučí
že toto je dno.

12 komentárov:

  1. Dno,
    to Tvé dno je hezčí než to mé,
    na které jsem se dostala nejednou...:-(

    OdpovedaťOdstrániť
    Odpovede
    1. Hlavne sa na to dno opäť nedostať. :)

      Odstrániť
  2. Wow.
    Nádherné.
    Přiznám se, že patřím k té zavrženíhodné generaci, co není zrovna odborník na slovenské autory a čtu tedy převážně české texty, ale způsob, jakým píšeš ty mě hodně oslovil :)
    A Dno je opravdu velmi dobré, úplně z něj cítím emoce...

    OdpovedaťOdstrániť
    Odpovede
    1. Som rád, že si si v básni našla a že sa Ti páči, napriek malej jazykovej bariére. :-)

      Odstrániť
  3. Dno je krásné, které nás učí z něho vyjít,
    Ten kdo chce a bude snahu a sílu mít.
    a bude-li chtít, opět na vrcholu může být. :-)

    OdpovedaťOdstrániť
  4. Hádám, že tomu se člověk nevyhne. Ze zkušenosti vím, že když se dno překoná, dovede to vytvořit cosi ještě lepší a trvalejší.
    Báseň je nádherná, hluboká a krásně syrová. ;)

    OdpovedaťOdstrániť
    Odpovede
    1. Som rád, že sa páčilo :-) Samozrejme je ideálne ak sa z dna ľudia dostanú spolu a ostanú spolu aj na vrchole :-)

      Odstrániť